Stalo se ti to někdy? Už jsi snědl konopné cookies, cítil, jak ti postupně lehce vytéká tlak z hlavy, tělo se rozpuští, a všechno se zdá být o něco jinak - krásně. A pak přijde ta chvíle. Někdo tě zeptá: „Co se děje? Jsi v pořádku?“ A ty víš, že nejsi jen tak „v pořádku“. Jsi vysoký. Ale říct to nahlas? To je jako vykřiknout tajemství ve škole. Takže jak říct, že jsi vysoký, aniž bys řekl, že jsi vysoký?
Neříkej to, ukáž to
Nejlepší způsob, jak přiznat, že jsi vysoký, je přestat říkat, že jsi vysoký. Místo toho začni dělat věci, které jen lidé vysocí dělají. Například: začneš si přehrávat stejnou větu pětkrát za sebou. „Takže… já jsem říkal… že… já jsem říkal… že…“ A pak se zasměješ, jako bys to řekl poprvé. Lidé se podívají, zamyslí se, a pak se připojí. Neřekl jsi nic. Ale všichni vědí.Nebo se začni dívat na stěny. Ne jako když hledáš vypínač. Ale jako když vidíš, jak se barvy vlní. Jak se stín přesune o půl centimetru za minutu. Když někdo řekne: „Co děláš?“, odpověz: „Sleduji, jak se stěna rozhoduje, jestli bude zelená nebo modrá.“ Většina lidí si to vysvětlí jako „je v kreativním režimu“. Jen ty víš, že stěna vůbec neřeší barvu. Ty jsi prostě vysoký.
Změň svůj hlas
Když jsi vysoký, hlas se ti mění. Stává se pomalejší, hlubší, trochu měkký. Nech to být. Nezkoušej se „vrátit do normálu“. Mluv pomaleji. Udělej pauzy mezi větami. Když někdo řekne: „Co si o tom myslíš?“, neodpovídej hned. Zamyšli se. Přemýšlej. A pak řekni: „To je… zajímavé. Vůbec jsem o tom ještě neuvažoval.“Tady je klíč: neodpovídej, co je logické, odpovídej, co je pravdivé. Neříkej „jo, dobrý nápad“. Řekni: „Když si představím, že bych mohl být větrem, který prochází tímto stromem…“ A pak se zase zasměješ. Lidé se nebudou ptát, jestli jsi vysoký. Budou se ptát, jestli jsi filozof.
Udělej si „vysoký“ rituál
Máš doma konopné cookies? Většinou se jedná o ty, které si někdo upek sám. Ty, co mají ten lehký, trochu sladký, trochu zemní chuť. Když je sníš, vytvoř si rituál. Například: po každém kousku se zastavíš, zavřeš oči a zhluboka se nadechneš. Necháš si vdechnout vůni karamelu, másla, trochu česneku, který se v kousku skrývá. To není jen jídlo. To je meditace.Pak řekneš: „Tohle je moje věc. Když to dělám, všechno jiné zmizí.“ Neříkáš „jsem vysoký“. Říkáš, že máš rituál. A rituály nejsou o drogách. Rituály jsou o klidu. O vědomí. O tom, jak se připojíš k věcem, které normálně ignoruješ.
Použij humor - ale jemný
Humor je nejsilnější štít proti otázkám. Když tě někdo zeptá: „Jsi nějaký jiný dnes?“, odpověz: „Jo. Teď jsem v režimu „přemýšlím o tom, jak by se voda chovala, kdyby měla vědomí“.“Nebo: „Myslím, že moje nohy se teď přesunuly do jiného města. Možná Prahu. Odpověděl jsem jim, že nejsem na to připravený.“
Nebo: „Dnes jsem se rozhodl, že budu jen pozorovatel. Všechno, co se děje, je jen výstup. Já jsem jen program, který ho sleduje.“
Lidé se zasmějí. Někteří se podívají trochu znepokojeně. Ale nikdo tě nezastaví. Nikdo tě nevypoví. Protože jsi to řekl jako vtip. A vtipy nejsou prokazatelné.
Udělej z toho vědu
Když jsi vysoký, všechno se stává vědou. Nejenom, že se díváš na stěnu. Teď se ptáš: „Jak vlastně funguje barva, když ji pozoruješ?“ Nebo: „Proč se mi toto jídlo zdá být víc než jídlo?“Představ si, že jsi v laboratoři. A ty jsi vědec. A tvoje tělo je experiment. A konopné cookies jsou tvá hypotéza. „Hypotéza: příjem 10 mg THC v podobě pečiva způsobí změnu vnímání času o 20-40 % a zvýší citlivost na zvuky o 30 %.“
Neříkáš: „Jsem vysoký.“ Říkáš: „Zjišťuji účinky THC na lidské vnímání.“ A teď jsi nejen vysoký. Jsi vědec. A vědci nejsou pod podezřením. Jsou výzkumníci.
Nezakrývej, ale přesměruj pozornost
Když někdo začne měřit tvůj stav, nezakrývej ho. Přesměruj ho. Například: „Víš, co je skvělé na těchto cookies? Nejsou jen o THC. Jsou o tom, jak se všechno spojuje. Málto, máslo, vajíčka, vůně vanilky. To je vlastně jako malý kus kultury. Každá várka je jiná.“Tím se přesuneš z „jsem vysoký“ na „tohle je významná věc“. Lidé se připojí k tématu. Přestanou se ptát na tebe. Začnou se ptát na pečení. Na recept. Na to, kde jsi to koupil. A ty můžeš klidně odpovídat: „To jsem upek sám. Víš, jak to děláš?“
A tady je kouzlo: nikdy neříkáš, že jsi vysoký. Ale všichni vědí, že jsi někde jinde. V jiné úrovni. V jiném prostoru. A to je víc než jen vysoký. To je přítomný.
Nejlepší odpověď je mlčení
Někdy nejlepší odpověď je prostě mlčet. Ne jako když jsi zlobný. Ale jako když jsi v klidu. Když se ti někdo podívá do očí a řekne: „Jsi nějaký jiný.“Podívej se na něj. Zasměj se. A řekni: „Jo. Dnes jsem někde jinde.“
Neříkáš „vysoký“. Neříkáš „kouřil jsem“. Neříkáš „jsem v křeči“. Říkáš, že jsi někde jinde. A to je pravda. Jsi.
Co dělat, když se to zhorší?
Někdy to není jen lehký výlet. Někdy je to příliš mnoho. Tělo se chvěje. Srdce buší rychle. Myslíš, že se ti všechno rozpadá. To se stává. A když se to stane, neříkej: „Jsem vysoký.“ Řekni si: „Tohle je dočasný. Tohle projde.“Ukaž si vlastní tělo. Dotýkej se rukou. Cítíš, jak se kůže mění? Cítíš tep? To je život. To je tělo. A tělo je v pořádku. Jen tvoje mysl je trochu přehnaně aktivní.
Prostě sedni. Vezmi si vodu. Nech si vodu na jazyku. Nech ji vytékat pomalu. Dej si něco sladkého - čokoládu, med. Něco, co tě přiváží zpět k tělu. A pak se podívej na strop. A čekáš. A čekáš. A pak se to změní. Všechno se zpomalí. A ty jsi zase tam, kde jsi vždycky byl. Jen trochu jiný.
Proč to vůbec děláš?
Neříkej to, protože se bojíš. Neříkej to, protože si myslíš, že to je špatně. Říkej to, protože chceš být upřímný. Sám sebou. S ostatními. I když to znamená být jinde.Konopné cookies nejsou o tom, jak se ztratit. Jsou o tom, jak se najít. V klidu. V pozorování. V chvíli, kdy se všechno zpomalí a najednou chápeš, že život není jen o tom, co říkáš. Ale o tom, co cítíš.
A když někdo řekne: „Co se děje?“, můžeš říct: „Nic. Jen jsem tu.“
A to je dost.
Můžu říct, že jsem vysoký, když jsem snědl konopné cookies, a nebudu mít problémy?
V České republice je konopí s obsahem THC pod 0,3 % legální, ale pokud jsi snědl cookies s vyšším obsahem, můžeš být v právní šedé zóně. Neříkej to nahlas, pokud nejsi v bezpečném prostředí. Nejbezpečnější přístup: neříkej nic. Prostě buď v klidu. Pokud jsi v domácnosti nebo s přáteli, kteří rozumí, můžeš být upřímný. V práci, ve veřejném prostoru nebo s lidmi, kteří nevědí, co je THC - raději ne.
Jak dlouho trvá, než konopné cookies začnou působit?
Účinky obvykle začnou za 30 až 90 minut po požití, ale mohou se projevit i za 2 hodiny. Záleží na tvém metabolismu, tom, jestli jsi na prázdný žaludek, a jak moc je cookies „silná“. Většina lidí cítí vrchol účinků mezi 2 a 4 hodinami. To je důvod, proč je důležité počkat - a nejíst další, než se to projeví.
Je bezpečné jíst konopné cookies, když jsem poprvé?
Je bezpečné, pokud začneš s malou dávkou - maximálně 5 mg THC. Nejde o to, kolik je v cookies, ale kolik jsi snědl. Pokud je cookies rozdělená na 10 dílů, sněz jen 1/4. Počkej 2 hodiny. Pokud nic necítíš, můžeš sníst ještě trochu. Nikdy nejíš celou cookies najednou. První zkušenost by měla být jemná, ne příliš silná.
Co dělat, když mě někdo napadne, že jsem vysoký?
Nebráníš se. Neodpovídej agresivně. Prostě řekni: „Možná jsem jen trochu jinak dnes. Všechno je jinak, když se na to díváš z jiného úhlu.“ To nezakrýváš nic. Ale neříkáš ani nic, co by mohl použít proti tobě. Někdy je nejlepší odpověď jen mírný úsměv a pohled do dálky.
Můžu jíst konopné cookies ve veřejném prostoru?
Nikdy. I když je konopí legální v určitých formách, konzumace vysokých látek ve veřejném prostoru je v Česku nelegální a může vést k pokutě nebo zadržení. Konopné cookies patří do domova, do bezpečného prostředí, kde si můžeš dovolit být sám sebou. Ne na ulici. Ne v parku. Ne v restauraci. To není jen o zákonech. Je to o úctě k sobě i k ostatním.